Klasické dětské nemoci

Klasické dětské nemoci

Jedná se o skupinu onemocnění, které se vyskytují převážně v dětské věku. Jsou charakteristické tím, že se kromě horečky objeví i vyrážka (exantém).

Šestá nemoc (v lékařském slovníku: Exanthema subitum, Roseola infantum)

 

Šestá nemoc je ve většině případů prvním infekčním onemocněním, se kterým se dítě setká. Nejčastěji jsou postiženy děti ve věku od šesti měsíců do třech let. Po třídenní vysoké horečce se objevuje vyrážka převážně na trupu a obličeji. Jedna se o virové onemocnění, které samo odezní. Původci jsou herpetické viry – šestý (HHV-6) v 90 % a sedmý (HHV-7) v 10 %. Jako komplikace se při rychlém nástupu horečky mohou vyskytnout iniciální křeče. Antibiotika nejsou indikovány.

Po prodělání vyrážky zůstává celoživotní imunita. Nemoc se přenáší kapénkovou infekci. Období mezí nákazou a projevem onemocnění trvá cca 5 – 15 dnů.

 

Příznaky

Onemocnění začíná skoro vždy vysokou horečkou až ke 40°C, která trvá 3 – 4 dny. Kromě horečky nemá dítě žádné známky jiného onemocnění – tzn. nemá ani rýmu ani kašel. Někdy se objevuje trochu měkčí stolice. Po 3 – 4 dnech dochází k náhlému poklesu horečky a objevuje se vyrážka ve formě drobných červených flíčků na břiše a na trupu. Vyrážka ustupuje většinou do 1-2 dnů

 

Zvláštnosti

Teplota stoupá často velmi rychle a mohou se objevit i febrilní křeče, které ale nezanechávají trvalé následky. Někdy chybí typické příznaky, což ztíží diagnózu.

 

Léčba

Ve většině případů stačí podávání léků snižující horečku a dostatečné zavodnění těla. Neexistuje očkování proti tomuto onemocnění.

 

Co můžu sám/sama udělat?

Dohlédněte na dostatečný přísun tekutin. Pokud teplota neklesne po paracetamolu (Pandadol, Paralen) nebo ibuprofenu (Nurofen, Ibalgin, Ibuberl) podejte zábaly.

Zábaly se dávají na hrudníček - namočíte plínku nebo ručník do vlažné vody a omotáte ji kolem hrudníku (od paží po třísla). Dbejte na to, aby končetiny byly vždy teplé. Pokud by končetiny byly studené, nesmí se zábal aplikovat. Nejdříve prohřejte končetiny např. protřením v suché osušce. Po zteplání aplikujte zábal na hrudníček. Můžete aplikovat 3 - 4 zábaly do hodiny.

 

Spalničky (Morbilli)

 

Jedná se o jedno z nejnakažlivějších onemocnění přenosných kapénkami. Onemocnění je vždy klinicky manifestní. Zdrojem je nemocný člověk. Virus morbil nevyvolává kongenitální poškození. Kojenci do 6. měsíce jsou chráněni mateřskými protilátkami.

 

Spalničky jsou dětským infekčním onemocněním vyvolaným virem morbil, které postihuje převážně předškolní a školní děti. Onemocnění zanechává celoživotní imunitu, tzn., že se nemůže opakovat. Bohužel dochází u každého sedmého dítěte ke komplikacím, jako je zánět středního ucha nebo zápal plic. Někdy může také dojít k zánětu mozkové tkáně – encephalitidě.

Spalničky nejsou banální nemoci! Podle odhadu světové zdravotnické organizace WHO umírá každoročně milión lidí na následky onemocnění. Nekomplikované spalničky nemusí ve vyspělých zemích probíhat smrtelně, ale pokud se přidruží komplikace, vzroste prudce i úmrtnost. Proti spalničkám se očkuje v rámci povinného očkovacího kalendáře vakcínou Priorix případně Priorix -Tetra.

Virus se přenáší kapénkovou infekcí. Od počátku infekce po rozvoj onemocnění proběhne 8 – 14 dnů tzv. inkubační doba. Po ní následuje tzv. stadium katarální, kdy je často přítomna rýma, dráždivý kašel, oteklé světloplaché a zarudlé očí a stoupající horečka. Po dvou až třech dnech se na sliznici naproti horním stoličkám objevují bílé skvrny – tzv. Koplikové skvrny, které jsou typické pro toto onemocnění. Po 3 - 4 dnech začíná stadium s vyrážkou (tzv. exantémové stadium). Vyrážka začíná temně rudými nepravidelnými skvrnami, které jsou zpočátku patrné za ušima a šíří se přes obličej a krk na celé tělo. Čtvrtý den po výsevu vyrážky začíná teplota klesat. Vyrážka většinou nesvědí a mizí rychle. Někdy zanechává hnědavé flíčky na kůži, které samy vymizí po dvou týdnech a které nejsou důvodem k znepokojení. Kůže se olupuje. Nemocný je nakažlivý od katarálního stadia do 5. Dne výsevu vyrážky, proto ho nejméně po tuto dobu izolujeme (je nařízena hospitalizace).

Jsou popsané případy mírně probíhajícího onemocnění, především u kojenců starších 7 měsíců nebo někdy i u očkovaných děti.

Komplikace

Po spalničkách bývaly časté komplikace. Každé sedmé dítě má komplikace. Zejména

sekundární, často tzv. bakteriální superinfekce (záněty středního ucha, zápaly plic, záněty vedlejších nosních dutin), v důsledku výrazného snížení buněčné imunity.

Z primárních komplikací může dojít k zápalům plic, které vedou v rozvojových zemích až k 25% úmrtnosti. Často se vyskytnou bolesti břicha až po zánět slepého střeva. Spalničková encefalitida má často následky. Pozdní následky může zanechat spalničková encefalopatie, která se vyskytuje u 1 % nemocných.

 

Léčba

Léčba je symptomatická, je zaměřena na snížení horečky a dostatečné zavodnění těla. Antibiotika zde nepomáhají.

 

Zvláštnosti

Kojenci matek, které prodělaly spalničky nebo byly očkované proti spalničkám jsou až do šestého měsíce chráněni protilátkami proti infekci. Existuje očkování proti spalničkám, které se aplikuje od 15. měsíce věku spolu s očkováním proti příušnicím a zarděnkám (Priorix), případně ještě proti planým neštovicím (Priorix – Tetra). Přeočkuje se za 6 měsiců.

Toto očkování je v poslední době nejvíc diskutované, ale dle odhadů má vedlejší účinek 1 ze 100 000 dětí, přičemž se sem počítá i drobné zarudnutí kůže.

 

Co můžete sami udělat?

Doporučen je klid na lůžku, který pomáhá dítěti zmobilizovat všechny obranné síly vůči onemocnění. Vhodné jsou opět zábaly těla. Ruce a nohy musí být vždy teplé! Vhodné je také zatažení rolet nebo žaluzií. Chrání bolestivé očí vůči slunci.

 

Příušnice (Parotitis epidemica)

 

Nejčastěji onemocní dětí kolem 15. roku života. Onemocnění je opět virového původu, přičemž napadá virus převážně příušní žlázu. Nemocný člověk je 4 dny před a 7 dní po vypuknutí onemocnění nakažlivý. Nemoc zanechává celoživotní imunitu. Proti tomuto onemocnění se očkuje v rámci očkování proti příušnicím a zarděnkám (Priorix), případně ještě proti planým neštovicím (Priorix – Tetra).

Jako možné komplikace se může objevit postižení jiných orgánů (např. zánět slinivky břišní a zánět varlat). Od infekce po vypuknutí nemoci uběhne 17 - 21 dní.

 

 

Příznaky

 

2 - 3 týdny po nákaze dochází opět k časnému stádiu s teplotou až horečkou, bolesti kloubů a hlavy. Poté dochází k otoku za ušima. Otok je těstovité konzistence a bolestivý. Charakteristicý je odstátý ušní boltec, který je zpočátku pouze na jedné straně, za 2 - 3 dny i na druhé straně. Ve 20 % případů může být přítomen pouze na jedné straně. Za 5 - 10 dnů dojde k zmenšení až vymizení otoku. Další příznaky zahrnují bolesti uší, bolest při otáčení hlavy a při žvýkání. Dítě nemá chuť k jídlu. Horečka může stoupnout až ke 40 °C, ale některé dětí nemívají horečku vůbec.

 

Komplikace

Je možné napadení jiných žláz (např. slinivky) nebo zánět varlat, který může vést k neplodnosti.

 

Léčba

Antibiotika nemají vliv na průběh onemocnění. Pro usnadnění slinotoku pomáhají žvýkačky. V případě potřeby se podávají léky snižující horečku.

 

Co můžete sami udělat?

Podávejte kašovitou stravu. Vyhýbejte se kyselým tekutinám. Způsobí, že zanícená příušní žláza musí více pracovat. Používají se teplé obklady.

Teplé obklady na líčka:

Namočte šátek do teplé vody, vyždímejte ho a přiložte jej pomocí ručníku na hlavu. Teplo je déle udržované, pokud je mezi šátkem a ručníkem igelit nebo hliníková folie.

 

Zarděnky (Rubeola)

 

Jsou celosvětově rozšířenou nemocí, vyvolanou virem. Je lehce probíhajícím onemocněním, závažným však svým působením na nenarozené dítě (teratogenní vliv).

Vedle všeobecných známek onemocnění, jako je zvýšená teplota, dochází k vyrážce v obličeji, na krku, na trupu i končetinách a k otoku lymfatických uzlin v zátylku. Děti mívají vzácně komplikace.

Velmi nebezpečná je nákaza v průběhu těhotenství, protože často vede k poškození plodu.

Inkubační doba je 14 - 16 dní.

 

Příznaky

Na začátku onemocnění je přítomna mírná teplota, bolest hlavy a bolesti lymfatických uzlin za krkem. Později dochází k rozvoji světle červené vyrážky v obličeji. Vyrážka je drobná a zřídka větší než čočka. Flíčky nesplývají a kolem mívají světlejší lem. Často dochází k otoku lymfatických uzlin na krku a v zátylku. Teplota se pohybuje do 38 °C, větší děti a dospělí mívají bolesti kloubů. Nemoc je nakažlivá již 7 dnů před a několik dní po objevení se vyrážky.

 

Komplikace

Komplikace onemocnění nebývají časté, artritida se objevuje spíše u mladých žen a postihuje

drobné klouby. Vzácná je encefalitida s vysokými horečkami, křečemi a poruchou vědomí. Vyskytuje se u 1 ze 6000 onemocnění. Velmi vzácnou pozdní komplikací bývá progresivní chronická zarděnková panencefalitida. Nejobávanější komplikací je nákaza v průběhu těhotenství. Rozeznáváme dvě formy nákazy: 1. vrozenou, kdy virus po překonání placentární bariéry prostupuje do embrya/plodu a podle pokročilosti těhotenství může způsobit závažné poruchy diferenciace zárodečných listů nebo již vyvíjejících se orgánových systémů. Důsledkem toho může být tzv. zarděnková embryopatie (Gregův syndrom). K nejzávažnějším poruchám vývoje embrya/plodu dochází při onemocnění těhotné v prvním měsíci gravidity. Nejtěžší postižení nejsou slučitelná se životem a končí spontánním potratem. U přeživších bývá popisována postižení srdce (50 %), oka (70 %) a vnitřního ucha (nedoslýchavost různého stupně až hluchota – 60 %) a psychomotorické poškození (45 %). Onemocnění plodu ve 2. a 3. trimestru může způsobit zánět srdečního svalu (myokarditidu, postižení cév nebo zánětu mozkových blan a mozku (meningoencephalitida).

 

Zvláštnosti

Existuje očkování proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám (Priorix), případně i proti planým neštovicím (Priorix – Tetra).

 

Léčba

Nejdůležitějším opatřením je podávání léků snižující horečku. Vhodný tepelný obklad na bolestivé lymfatické uzliny. Neexistuje přímý lék proti zarděnkám.

 

Co můžete sami udělat?

Izolujte vaše dítě od ostatních dětí, aby je nenakazilo. Vyhýbejte se kontaktu s těhotnými ženami nebo ženami, které nebyly očkované. Infekčnost je až 10 dnů po objevení se příznaků.

 

Spála (Scarlatina)

Spála je bakteriální onemocnění (streptokoky) a vyskytuje se často u předškolních a školních dětí především v zimním období. Začíná bolestí v krku a vysokou horečkou. Typická je sametová vyrážka a po odeznění olupování kůže na prstech a dlaních horních i dolních končetin. Pouze jedna podskupina streptokoků může vyvolat plný obraz spály.

Vnímavost vůči onemocnění je rozdílná mezi lidmi. Od nákazy až po vypuknutí onemocnění (inkubační doba) je 2 - 4 dny.

 

Příznaky

Spála začíná horečkou, bolestí v krku a potížemi při polykání. Krční mandle jsou oteklé a temně zarudlé, později se objevují bělavé čepy. Na krku jsou oteklé mízní uzliny. Jazyk je zpočátku bílý, ale od 3. - 4. dne nabývá malinové barvy s malými uzlíčky (tzv. malinový jazyk).

 

Druhý až třetí den dojde k vyrážce, která začíná v podpaždí, kolem třísel a na vnitřní straně horních končetin a šíří se na celé tělo. Flíčky jsou vyvýšené nad okolní kůži, jsou intenzivně rudé, velikosti špendlíkové hlavičky. Vyrážka vynechává okolí kolem úst. Odezní cca po týdnu.

 

Na konci onemocnění se začíná olupovat kůže na rukách a nohách. Plné onemocnění vidíme dnes jen zřídka, protože se obvykle brzy nasazují antibiotika.

Zvláštnosti

Při každém streptokokovém onemocnění může dojít ke komplikacím. Jeden až čtyři týdny po neléčené nebo nedostatečně léčené streptokokové infekci může dojít k postižení srdečního svalu, ledvin, mozku nebo kloubů. Nejvíc se obáváme poškození srdce a ledvin, protože probíhají chronicky. Proto se při dobrání antibiotik kontroluje moč.

 

Léčba

Diagnózu lze potvrdit rychlým testem (streptest) v naší ordinaci. Spála by se měla vždy antibioticky přeléčit, aby se zabránilo pozdním následkům. Je nutné dbát na dostatečný přísun tekutin a podávat léky snižující horečku. Proti spále neexistuje očkování.

 

Co můžete sami udělat?

Izolujte vaše dítě od ostatních dětí, aby je nenakazilo. Snažte se dítě udržet doma v klidu, ideálně v posteli, pokud dítě spolupracuje.

 

Plané neštovice (Varicella, Herpes zoster)

 

Cca 75 % dětí ve věku do 15 let onemocní planými neštovicemi. Nákaza je vysoce nakažlivá a může se přenášet přímým kontaktem, kapénkami a dokonce i vzdušnými proudy na velkou vzdálenost. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Virus je vylučován z čerstvých puchýřků na kůži, ale především z aerosolu z povrchu dýchacích cest. Inkubační doba se pohybuje mezi 9 - 23 dny, ale nemocný může být zdrojem nákazy již poslední dva dny inkubační doby.

U neštovic nalézáme klasické příznaky nemoci (horečka, únava) spolu se svědivou kožní vyrážkou. Imunita je ve většině případů celoživotní, ale jsou známé případy opakovaných onemocnění. Virus může v dospělosti vyvolat druhotné onemocnění ve formě pásového oparu.

Proti planým neštovicím existuje očkování. Aplikuje se buď jako monovakcína (Varilrix) nebo v rámci kombinované vakcíny (Priorix-Tetra).

 

Příznaky

Onemocnění začíná horečkou. Poté se objevují bledě rudé flíčky, které se mění v puchýřky naplněné vodnatým obsahem. Kolem puchýřků se nachází úzký zarudlý lem. Puchýřky praskají již při malém tlaku.

Vyrážka se vyvíjí postupně. Jednotlivé stádia vyrážky (od flíčků, puchýřků až po zcela zaschlé krusty) následují těsně za sebou. Puchýřky se mohou šířit i na sliznici dutiny ústní a genitálu, kde vyvolávají bolestivé vřídky. Příznaky trvají 10 dnů, krusty již nejsou infekční. Zřídka se mohou objevit komplikace jako zápal plic nebo zánět mozkových blan.

 

Zvláštnosti

Těžký průběh a komplikace se vyskytují při onemocnění v dospělém věku. Hlavně děti trpící atopickým ekzémem, později neurodermatitidou, by měly být očkované proti planým neštovicím, protože u nich probíhá onemocnění obzvlášť náročně. Očkování je indikované i u dětí, které do 8 let neonemocněly planými neštovicemi.

Nákaza mezi 8. a 21. týdnem těhotenství může u přibližně 1 % případů vést k anomáliím plodu. Nejzávažnější situace nastává při onemocnění gravidní ženy v období posledních 5 dnů před a 2 dnů po porodu. Pokud v tomto případě není novorozenci podán hyperimunní imunoglobulin (např. VARITECT) ihned po narození, průběh onemocnění u novorozence bývá zpravidla těžký a je zatížen až 35% úmrtností.

 

Léčba

Léčba spočívá v podání protisvědivých prostředků (celk. antihistaminicum např. Fenistil kapky) a Tanno-Hermal na postižené oblasti kůže. Vhodné je ostříhat dítěti nehty, aby nedošlo k poškrabání. Dále se doporučuje nosit bavlněné oblečení. U těžkého průběhu se podává lék – Acyklovir, který zabraňuje pomnožení dalších virů, nedokáže však usmrtit již přítomné. Pro nemocné s oslabenou imunitou existují speciální protilátky (Varitec).

 

nestovice obr

Obr 1. Vývoj kožní vyrážky – od stádia puchýřku až po stádium krusty uběhne 48 hodin

 

Je přísně zakázáno podávat dítěti Anopyrin,nebo Acylpyrin ke snížení horečky.

 

Co můžete sami udělat?

Izolujte vaše dítě od ostatních dětí, aby je nenakazilo. Je vhodné, aby dítě zůstalo doma. Nákaza prostřednictvím třetí osoby není možná. Lépe než koupel se doporučuje vlažná sprcha. Ostříhejte dítěti nehty, aby se nepoškrábalo a nevznikly jizvy. Vhodné je bavlněné oblečení.

 

Proti planým neštovicím lze očkovat buď v rámci kombinované očkovací látky – Priorix - Tetra nebo v rámci monovakcíny Varilrix. Očkování není hrazeno zdravotní pojišťovnou, ale lze získat příspěvek.

 

Pátá nemoc (Erythema infectiosum)

 

Je vyvolána lidským parvovirem B19 (HPV B19), který se přenáší vzdušnou cestou, zpravidla v kolektivech školních dětí v chladnějších ročních obdobích. Po inkubační době (6 - 14 dní) se na obličeji, zpravidla objeví typická vyrážka. Onemocnění probíhá zpravidla lehce, jako komplikace se nejčastěji objevují záněty drobných ručních kloubů. Pokud onemocní žena v těhotenství, dochází u cca 20 % případů k onemocnění. Závažnější je možnost postižení plodu, pokud u gravidní ženy ve 2. trimestru dojde k infekci. Nejtěžší průběh končí intrauterinním odumřením plodu na podkladě útlumu krvetvorba s následně těžkým nedostatkem červených krvinek a nedostatkem kyslíku.

Epidemiologické studie prokázaly, že asi 25 % průběhů je naopak velmi lehkých (chřipková forma).

Od nákazy po objevení se nemoci uběhne asi týden, vyrážka se objevuje za 14 - 18 dní. Po vyblednutí vyrážky není pacient infekční.

 

Příznaky

Po dobu 6 dnů dochází k pomnožení virů. U některých dětí se může objevit kašel nebo rýma, pocit ke zvracení nebo bolesti svalů. Ve většině případů je toto stadium onemocnění němé (žádné příznaky). Poté se může objevit mírné zvýšení teploty a typická vyrážka v obličeji. Začíná se rozvíjet na tvářích a má v typickém případě až motýlovitý charakter. V této době může mít dítě rudé tváře a vypadat, jako kdyby mu bylo „nafackováno“. Flíčky se během několika dnů rozšíří i na trup, končetiny a hýždě (zadek). Mají charakter červenofialových skvrn, které splývají. Uvnitř flíčku (centrálně) dochází k vyblednutí, čímž získávají až „girlandovitý“ vzhled. Vyrážky po několika dnech mizí, ale znovu se objevují na jiných místech (migrují), a tento stav může trvat 3 - 7 týdnů. Dále se často objevují bolesti kloubů a otok mízních uzlin.

 

Zvláštnosti

U nemocných těhotných se provádí odběr krve a ultrazvukové vyšetření ke stanovení rizika poškození plodu. U pacientů s chudokrevností může dojit k těžké poruše tvorby červených krvinek.

 

Léčba

Pátá nemoc nevyžaduje specifickou léčbu. Antibiotika neúčinkují. V případě onemocnění matky lze pomoci ultrazvuku punktovat pupečník a provést výměnnou transfúzi krve.

 

Co můžete sami udělat?

Izolujte vaše dítě od ostatních dětí, aby je nenakazilo. Vyhýbejte se kontaktu s těhotnou ženou. Nakažlivost trvá až do odeznění vyrážky.

 

Nemoc ruka – noha – ústa (H-F-M, Hand foot mouth disease)

 

I toto onemocnění je vyvolané viry. Celosvětově se objevují epidemie. Nákaza se přenáší kapénkami, ale také prostřednictvím neumytých rukou. Nejvíc se vyskytuje v létě a na podzim.

 

Příznaky

Onemocnění začíná po krátké inkubační době v trvání 1 - 5 dnů obecnými příznaky jako je závrať, zvýšená teplota, bolesti končetin, pocit na zvracení a bolest v krku. Pro onemocnění je typická bolest v krku, někdy až nedovolující dostatečný příjem potravy a horečka do 39 °C, trvající 1 - 2 dny. V té době vznikají na sliznicích dutiny ústní a jazyku puchýřky, někdy až uzlíčky, které se mění v bolestivé vřídky charakteru aftů. Později se na rukou a nohou objevují červené flíčky, které mohou vypadat, jako malé uzlíčky a mohou být podobné planým neštovicím. Někdy se nemoci mohou zaměňovat. Vyrážka je přítomna až u 75 % dětí. Postihuje dlaně, plosky, někdy i hýždě a zevní genitál. U starších dětí probíhá onemocnění často slabě. Po 8 - 12 dnech dojde k spontánnímu ústupu nemoci. Velmi zřídka se mohou objevit komplikace jako např. zánět srdečního svalu, mozkových blan nebo zápal plic.

Nemoc je nejčastěji vyvolána enterovirem coxsackie A16, méně často A4-7, 9, 10, 24, B2-5 nebo echo 6, 11 a 18.

 

Léčba

Léčba je symptomatická. Doporučuje se koupit si hojivou tinkturu na potírání aftů („ratanová tinktura – volně prodejná v lékárně). Je možné kloktat šalvěj, tymián nebo heřmánek. Je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. Neexistuje očkování proti tomuto onemocnění.

 

dětská ordinace Kláry Šillerové

Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?