Porucha autistického spektra PAS
znamená narušení vývoje sociálních a komunikačních schopností dítěte. Přesný výskyt této poruchy se obtížně určuje; v literatuře se uvádí 3-6 případů na 1 000 živě narozených dětí (tedy zhuba 1 ze 150 až 300 dětí); celosvětový výskyt se odhaduje na 7,6 z 1000 osob (1 : 130). V anglické literatuře se tato porucha označuje zkratkou ASD (autism spectrum disorder), česky PAS. Je častější u chlapců a většinou se zachytí ve věku 2-4 let, kdy normálně dochází k rychlému vývoji jazyka a sociálních schopností.
Znaky poruch autistického spektra
Zhoršená sociální interakce
- 1)
nevyhledává utěšení, nesdílí radost, nevytváří blízká přátelství
- 2)
preferuje izolované činnosti, nemá zájem ani schopnost interakce s vrstevníky (hra, emoce)
- 3)
vyhýbá se pohledu z očí do očí
- 4)
nedokáže sdlet pozoronost na něco s jiným
- 5)
sociálně a emočně nevhodné chování
- 6)
neoceňuje myšlenky a city druhých
- 7)
nereaguje přiměřeně na sociální podněty
Porucha řeši a jazyka:
- 1)
opožděný vývoj, může být těžký
- 2)
omezené používání gest a obličejové mimiky
- 3)
formální pedantský jazyk, monotónní hlas
- 4)
zhoršené porozumění a příliš doslovná interpretce řeči
- 5)
opakuje otázky, opakuje instrukce, označuje sebe jako "ty"
- 6)
může mít i dobré vyjadřovací schopnosti
Obliba rituálních a opakujících se chování:
- 1)
sebe i ostatních, při narušení projevuje silné záchvaty vzteku
- 2)
neobvyklé stereotypní pohyby (mávání rukama, chůze po špičkách)
- 3)
konkrétní hra
- 4)
špatná představivost při hře a obecných aktivitách
- 5)
zvláštní zájmy a opakovné projevy
- 6)
omezený repertoár chování
Přidružené poruchy:
- 1)
potíže s učením a pozorností (asi 2/3)
- 2)
křeče (asi 1/4, často chybí až do adolescence)
- 3)
afektivní poruchy – úzkost, poruchy spánku
- 4)
mentální poruchy – porucha pozornosti s hyperaktivitou
V některých případech jsou přítomny je některé rysy a dítě může mít některé autistické rysy, ale ne celé spektrum.
Aspergerův syndrom označuje děti se sociálními poruchami autistického spektra, ale mírnější formou, s téměř normálním vývojem řeči. I tyto děti mohou mít výrazné potíže v sociální interakci, poruchu řeči a často intenzivní zájmy, které nesjou sdíleny s jinými a často bývají nešikovní.
Poruchy autistického spektra se diagnostikují posouzením určitých znaků podle amerického Diagnostického a statistického manuálu (DSM5) nebo Mezinárorní klasifikace nemocí. Podles DSM5 se už nepoužívají termíny Aspergerův syndrom a autistická porucha, ale pouze porucha autistického spektra.
Autismus se daignostikuje podle sledování chování a použitím standardizovaných testů. V České republice se k zachycení poruchy používá dotazník, který se dává rodičům k vyplnění u všech 18-měsíčních dětí. V zahraničí se používají např. Autism Diagnostic Interview, Autism Diagnostic Observation Schedule a Diagnostic Interview for Social and Communication Disorders.
Přesnou příčinu poruch autistického spektra zatím neznáme. Předpokládá se více příčin a minimálně u části nemocných dětí se uplatňují genetické vlivy. Mladší sourozenec dítěte s poruchou autistického spektra má riziko proti běžné populaci zvýšené dvanáctinásobně. Uplatňovat se mohou také vitamíny matky v prvním měsíci těhotenství; je možné, že kyselina listová riziko poruchy autistického spektra snižuje.
Poruchy autistického spektra ovlivňuje sociálně-komunikační schopnosti a schopnosti učení na celý život. Léčebné možnosti jsou zatím omezené. Úspěšné výsledky má tzv. behaviorální analýza - behaviorálně modifikační přístup, který pomáhá omezit ritualistické chování, pomáhá vývoji jazyka, sociálních schopností a hry a učí tyto schopnosti využívat. Tato léčebná metoda vyžaduje 25-30 hodin individuální terapie týdně a je proto drahá a časově velmi náročná. Pro dítě je potřeba najít vhodné vzdělávací zařízení. Některé školy používají behaviorální analýzu v rámci výuky (pozn.: ze zahraniční literatury, zda se využívá i u nás nevím).
Užitečné odkazy:
https://www.medvidek-autismus.cz/